Co je vlastně to EFT a jak to probíhá?

EFT je zkratka od emotional freedom technique. Ale nebojte rozhodně to není tak, že byste se po terapii touto metodou zbavili všech svých emocí a už nikdy nic necítili. Snažíme se ale doslova pouštět negativní a nedobře zpravované emoce, které vznikly příčinou různých zážitků, často už v dětství. V důsledku toho, se pak můžete zbavit svých traumat, strachů a fobií, vzorců chování, ale i zdravotních problémů. 

Při těchto terapiích terapeut poklepává na akupresurní body na Vašem těle, vy zároveň opakujete věty, které Vám říká (a na kterých se předem domluvíte), a tím ze svého energetického systému vypouštíte právě ty nezpracované emoce, které Vám způsobují trable. 

Různé odnože EFT využívají rozdílný počet bodů a formulace vět. Já například ráda pracuji metodou faster EFT, která využívá body jen 4. 

Většina terapeutů svoji práci obohacuje různými jinými doplňujícími technikami (imaginace, relaxace, NLP…), a tak může u každého terapeuta vypadat sezení o poznání jinak. 

Možná si teď říkáte, že už je to trochu moc “ezo”, nějaké poklepávání a opakování vět… Že to přece nemůže k ničemu být. Já Vás chápu, já sama jsem šla na svou první EFT terapii jen proto, že mi tuto metodu doporučila moje opravdu blízká kamarádka, které velmi důvěřuji. Když jsem ale seděla na gauči terapeutky, která mi poklepávala na body na mém těle a já po ní opakovala holé věty, říkala jsem si, že už jsem se asi opravdu zbláznila, že už je to trochu moc a že tohle přece nemůže ničemu pomoct. Ale celý proces jsme dokončily a já jsem nemohla uvěřit, jak moc se mi za to jedno sezení ulevilo… odcházela jsem naprosto v šoku z toho, jak je tahle metoda funkční a rychlá.  

A přiznám se, trochu mě tehdy přesvědčilo i to, že povídání o EFT terapii se dostalo dokonce na TED konferenci 🙂

Jak to ale vypadá konkrétně v praxi?  Dejme tomu, že přijde klient s tím, že má problémy s vystupováním na veřejnosti. Vždycky, když má mít nějakou prezentaci před více lidmi má úzkostné, až panické pocity. Rychlá pomoc pro takového člověka v dané situaci, může být, že si pojmenuje svůj aktuální pocit (např. pocit úzkosti) a pak poklepává na dané body na tělo a říká: „Pouštím pocit úzkosti.“ My se však na terapii snažíme jít hlouběji, abychom odstranili příčinu těchto potíží. Proto se klienta ptám, na nejdřívější vzpomínku, kdy takové pocity zažíval. Často se dostaneme do ranného dětství, obvykle do nějaké ze vzpomínek s rodiči – může to být například vzpomínka na to, jak ho rodiče nutili zpívat nebo recitovat před celou rodinou i když on sám vůbec nechtěl. To ale nestačí. Ideálně se snažíme dostat k takzvanému sebeobrazu – tedy jakým se v té chvíli (vzpomínce) člověk cítil být – např. nesvobodný, nebo ne dost dobrý – a to je většinou jádro problému. Dál už poklepáváme a říkáme společně například „Pouštím ten pocit, že jsem nesvobodný.“ , až dokud tento pocit zcela nezmizí a už si jej ani zpětně nemůžete navodit.

A podobně postupujeme i u zdravotních problémů. Ale o tom třeba zase někdy jindy…

Záměrně jsem zvolila fiktivní a poměrně jednoduchý příklad, často je to celé trochu složitější a než se dostaneme ke klíčovým pocitům a sebeobrazu může to trvat několik desítek minut, ale někdy i více sezení. Nebo po odklepání zjistíme, že je tam těch traumátek mnohem víc… Zkrátka někdy může vyřešení i vážného a dlouhodobého problému trvat pár desítek minut a někdy zdánlivá maličkost zabere několik setkání.

Tak teď už víte jak to probíhá! Pokud budete mít jakékoliv otázky ať už byste měli o terapii se mnou zájem, nebo ne, nebojte se mě kontaktovat. 🙂